Technologie provádění podlahových konstrukcí

Provádění podlahových konstrukcí se provádí z části ručně a z části může být prováděna pomocí strojů.

Provádění vyrovnávací vrstvy

Vyrovnávací vrstvy z polysterenbetonu nebo z keramzitbetonu mohou být prováděny ručně, namícháním v míchačce nebo pomocí různých čerpadel, v závislosti na konzistenci materiálu. Po stanovení váhorysu se vyrovnávací vrstva srovná do požadované výšky podlahovou latí nebo v případě samonivelačních vrstev pomocí ručních vibračních tyčí.

Provádění izolační vrstvy

Izolační vrstvy se dodávají ve formě desek. Před jejich položením se po obvodu místnosti osadí okrajové dilatační pásky z pěnového polyetylenu. Jejich účelem je vytvoření pružné spáry po obvodu místností, ve kterých dochází k eliminaci objemových změn potěru od tepelných cyklů.

Pokládání izolační vrstvy se provádí nejčastěji ve 2 vrstvách křížem, tak aby se se spáry mezi deskami překrývaly vždy celou deskou v následující vrstvě. Tento způsob zajišťuje roznesení případných neošetřených nerovností v podkladu a zabraňuje „houpání“ desek.

Při pokládání pouze kročejové izolace mohou být desky položeny pouze v jedné vrstvě. Při kombinaci tepelné a kročejové izolace se nejprve pokládá tepelná izolace a na ní kročejová izolace.

Provádění separační vrstvy

Jako separační vrstva se nejčastěji používá polyetylenová fólie tloušťky 0,1 mm, u vytápěných potěrů je nutná tloušťka 0,15 mm. Separační vrstva se pokládá na vyrovnaný podklad nebo na položenou izolační vrstvu, spoje izolační vrstvy se musí vzájemně překrývat minimálně o 80 mm. Na separační vrstvu se napojí i fólie z okrajových pásek tak, aby potěr nemohl zatéci pod separační vrstvu. Spoje separační vrstvy je možné slepit lepicí páskou.

Provádění potěru

Potěry se provádí strojně nebo ručně v závislosti na použitém materiálu. Strojní zpracování potěrů je už dnes běžnou věcí a je několik způsobů jakým způsobem materiál strojně zpracovat. Obecně lze ještě zpracování potěrů rozdělit podle konzistence na směsi prováděné v zavlhlé konzistenci a směsi samonivelační.

Ruční zpracování potěru

Dnes se tento způsob používá už pouze na velmi malé plochy a to kvůli značnému množství materiálu, který je pro zhotovení potěru potřeba.

Pneumatické míchací dopravníky na zavlhlé směsi

Tento způsob patří k těm více pracným. Pneumatický dopravník nahrazuje bubnovou míchačku, do které se ručně nasype pojivo s předepsaným množstvím písku, stroj směs namíchá do zavlhlé konzistence a pneumaticky dopraví do místa zpracování, kde se materiál ručně pomocí latě vyrovná podle váhorysu a vodících prvků uložených do zavlhlé směsi. Ty se po vyrovnání plochy vyjmou a plochy se začistí.

Míchací čerpadla pro samonivelační potěry

Samonivelační potěry se zpracovávají pomocí míchacích čerpadel, která připraví směs z mobilního sila, pytlů do požadované konzistence a čerpají ji na místo pokládky. Tam je směs vylita do požadované tloušťky vyznačené po obvodu místnosti váhorysem a v ploše speciálními trojnožkami s nastavitelnou výškou. Potěr se po vylití vibruje ručními vibračními tyčemi tak, aby došlo k bezvadnému vyrovnání povrchu.

Všechny potěry musí být vzájemně odděleny ve dveřních otvorech mezi jednotlivými místnostmi. Geometrie prostoru může mít také vliv na potřebu dilatačních spár v potěru. Obecně platí, že poměr stran potěru by neměl přesáhnout 2:1. U anhydritových potěrů by neměla plocha dilatačního pole přesáhnout 200 m² a u cementových potěrů se volí nejdelší strana nejčastěji 6 – 8 m podle druhu potěru. Při nedodržení těchto pravidel si potěr vytvoří dilatační spáry samovolně a ne v předem plánovaných místech. Na potřebu dilatačních spár může mít i vliv geometrie prostoru, např. dlouhé chodby nebo místnosti tvaru „L“.

Provádění nášlapné vrstvy

Obecně platí, že každý potěr musí být opatřen nášlapnou vrstvou a to z důvodu omezené mechanické odolnosti povrchu. Užíváním potěru bez nášlapné vrstvy by docházelo rychle k jeho degradaci, obrusu povrchu, sprašování a to by vedlo i k velmi komplikovanému úklidu.

Nášlapné vrstvy je možné na potěry pokládat po dosažení zralosti. To je doba, kdy vlhkost v potěru klesne na úroveň, při které už nemůže dojít k poškození položené nášlapné vrstvy nebo spoje mezi nášlapnou vrstvou a potěrem a zároveň je v potěru z větší části ukončené smršťování. Tato doba je u různých materiálů velmi odlišná a většinou se předpokládá, že se smršťování potěru ukončí dříve, než potěr dosáhne požadované vlhkosti pro položení nášlapné vrstvy.

Tabulka udává maximální vlhkosti pro položení nášlapné vrstvy.

Nášlapná vrstva	Cementový potěr		Anhydritový potěr
	Vytápěný	Nevytápěný	Vytápěný	Nevytápěný
Kamenná nebo keramická dlažba	4,5%	5%	0,5%	0,5%
Lité podlahoviny na bázi cementu	4,5%	5%	0,5%	0,5%
Syntetické podlahoviny	3,5%	4%	0,5%	0,5%
Paropropustné textilie	4,5%	5%	1%	1%
PVC, linoleum, korek, guma	3%	3,5%	0,5%	0,5%
Dřevěné podlahy, parkety, laminátové podlahoviny	2%	2,5%	0,5%	0,5%