Historie stavebnictví
Před naším letopočtem
| 10 000 – 8 000 | 5 900 – 5 300 | 4 000 |
| Vznik nepálených cihel | Formy na výrobu cihel, dřevěné formy (Mezopotámie, Egypt) | Nejstarší dochovaná valená klenba – chrám Ramesse III. (Egypt – Medínit Habu) |
| 3 100 – 2 900 | 3 000 | 2 500 |
| Cihly pálené (Mezopotámie) | První důkazy o výrobě železa | Kamenné zdivo z opracovaných kvádrů (Egyptské pyramidy) |
| 2 100 | 2 000 | 1 500 |
| Zikkuraty – největší zděné stavby tehdejší doby – monumentální stupňovité pyramidy (Mezopotámie) | První pálené cihly v Evropě (Kruhový chrám v Argosu v Koryntu) | Rozšíření výroby železa (Chetité, Indové) |
| 750 | 604 – 562 | 150 – 200 |
| Vícepodlažní zděné domy s trámovými stropy (Řecko – Théby) | Architektonický rozkvět → k výstavbě používány dokonale tvarované cihly a glazované pálené cihly (Nabukadnesar II.) | Hydraulická malta – litý beton (Itálie – Řím) |
Náš letopočet
| 118 – 128 | 250 | 532 |
| Pantheon – Císař Hadrian (Itálie – Řím) | První visuté mosty ze železa (Čína) | Chrám svaté Sofie (Turecko – Istanbul) |
| 1100 – 1200 | 1150 | 1274 |
| Rozšíření výroby pálených cihel do řady zemí severní a západní Evropy | Gotický skeletový systém (Francie) | Hrad Malbork – Největší stavba z cihel na světě (Polsko) |
| 1402 | 1473 – 1620 | 1676 |
| Karlův most (ČR – Praha) | Velká čínská zeď | Hookeův zákon – britský fyzik Robert Hook |
| 1779 | 1779 | 1818 |
| Patent na vynález hydraulického cementu – Bryan Higgins (Irsko) | První litinový most (Anglie – Iron Bridge) | Vynález a patentování razícího štítu pro ulehčení výstavby podzemních tunelů – Marc Isambard Brunel (Velká Británie) |
| 1824 | 1851 | 1854 |
| Patentování portlandského cementu – britský zedník Joseph Aspdin (Velká Británie) | Crystal Palace (Anglie – Londýn) | Šnekový lis na výrobu cihel – Carl Schlikeysen (Německo – Berlín) |
| 1858 | 1867 | 1879 |
| Hoffmanova kruhovka – vypalovací cihlářská pec s nepřetržitým chodem – Bedřich Hoffman (Německo) | Patentování železobetonu – pařížský zahradník Joseph Monier | Edisonova žárovka |
| 1885 | 1886 | 1889 |
| První mrakodrap – Home Insurance Building – 60 m (Chicago) | Stavební řád pro Prahu | Eiffelova věž – 300 m (Francie – Paříž) |
| 1892 | 1898 | |
| Hennebique systém železobetonu – systém zpevňování betonu (Francie) | První vícepatrová budova s nosnou železobetonovou rámovou konstrukcí (Velká Británie) | |
| 1901 | 1910 | 1921 |
| Patentování betonového panelového systému – realizace roku 1904 (Velká Británie) | První železobetonová skořepinová střecha nad nádražím de Bercy – Robert Malliart (Francie – Paříž) | Palác Lucerna – dokončení železobetonového skeletu |
| 1922 | 1924 | 1931 |
| Železobetonová skořepina | Počátek průmyslové výroby umělých hmot | Empire State Building – 381 m + 68 m anténa (USA – New York) |
| 1937 | 1949 | 1958 |
| Golden Gate – nejdelší visutý most na světě tehdejší doby (USA – San Francisko) | Výroba polystyrenu (Německo) | Vývoj vysokopevnostních betonů – UHPC |
| 1966 | 1973 | 1974 |
| World Trade Center – 417 m – ocelová konstrukce (USA – New York) | Solární rodinný dům – 80 % energie sluneční (USA – Delaware) | Sears Tower – 442 m – ocelová konstrukce (USA – Chicago) |
| 1987 | 1992 | 1996 |
| Brundtladt Report – definice trvale udržitelného rozvoje | Agenda 21 (Brazílie – Rio de Janeiro) | Petronas Twin Towers – 452 m – ocelová konstrukce (Malajsie – Kuala Lumpur) |
| 1999 | ||
| Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu CIB |
| 2003 | 2004 | 2010 |
| Tchaj-pej 101 – první mrakodrap výšky větší než 500 m (Tchaj-wan – Tchaj-pej) | Viadukt Millau – druhý nejvyšší dálniční most na světě (Francie – Millau) | Burdž Chalifa – nejvyšší budova na světě – 828 m – převážně ŽB konstrukce (Spojené arabské emiráty – Dubaj) |
| 2013 | 2022 | |
| Puente Baluarte – Nejvyšší zavěšený lanový most na světě (Mexiko) | Sky Bridge – Nejdelší visutý most pro pěší na světě (ČR – Dolní Morava) | |
