Zděné systémy –⁠ základní pojmy

Pro vzájemnou komunikaci se v technické praxi používají přesné odborné termíny. Pro další potřeby komunikace je nutné definovat základní termíny pro oblast zděných staveb z cihel. Závaznou normou výrobce pro uvádění svých výrobků na trh je technická norma ČSN EN 771-1 Specifikace zdicích prvků – Část 1: Pálené zdicí prvky.

Zdicí prvek - Předem zhotovený prvek určený pro uložení ve zdivu.

Pálený zdicí prvek – cihla, cihelný blok - Zdicí prvek zhotovený z jílu nebo z jiných hlinitých materiálů s pískem nebo bez písku, plnivem nebo jinými přísadami, vypálený na dostatečně vysokou teplotu, aby bylo dosaženo keramické vazby.

Ložná plocha zdicího prvku – horní nebo dolní plocha zdicího prvku při jeho zamýšleném uložení ve zdivu.

Skladebný rozměr - Rozměr skladebného prostoru zdicího prvku specifikovaný s přihlédnutím ke geometrickým parametrům přilehlých spár a k mezním odchylkám rozměrů prvku.

Jmenovitý rozměr - Rozměr zdicího prvku specifikovaný pro jeho výrobu, přičemž odchylky skutečných rozměrů od jmenovitých nesmí být větší než mezní odchylky.

Skutečný rozměr - Rozměr zdicího prvku stanovený měřením.

Barva cihel - různé zabarvení cihel je způsobeno mineralogickým složením cihlářské hlíny. Pokud hlína obsahuje větší množství oxidu železa (např. cihelna Dolní Bukovsko), jsou cihly červenější. Pokud jsou výchozí surovinou hlíny z mořských sedimentů, poté jsou cihly světlé, lehce načervenalé (popř. až světlé). Podle barvy pálených cihel nelze usuzovat na výsledné vlastnosti.

Mrazuvzdornost - zhlediska mrazuvzdornosti se cihlářské výrobky dělí na nemrazuvzdorné (bez označení) a mrazuvzdorné označené např. M 25, M 50. Číslo udává počet zmrazovacích cyklů podle příslušných norem. Nemrazuvzdorné výrobky, tedy ty, které nejsou deklarovány jako mrazuvzdorné, je nutné podle ČSN EN 1996-1-1 a dalších příslušných norem chránit před povětrnostními vlivy (zatékání vody, déšť, sníh). To platí jak při skladování vyrobených cihel, tak i při vlastním zdění na stavbách.

Objemová hmotnost cihel

Objemová hmotnost cihly je její hmotnost vztažená k objemu vysušené cihly. Objem cihly je dán vnějšími rozměry včetně dutin. Objemová hmotnost cihel má výrazný vliv na tepelný odpor konečného zdiva. Cihelné bloky HELUZ pro obvodové zdivo se vyrábějí s objemovou hmotností 600-800 kg/m³.

Rozměry cihel

Rozměry cihel jsou deklarovány podle normy ČSN EN 771-1. Jednotlivé odchylky od jmenovitých rozměrů jsou uvedeny v následujících tabulkách.

Norma zavádí dva požadavky: Tolerance průměrné hodnoty (značeno T) a Rozpětí (značeno R). Pro broušené cihly musí výrobce kromě těchto základních rozměrů deklarovat rovinnost ložných ploch a rovnoběžnost rovin ložných ploch podle příslušných technických norem.

Deklarované hodnoty jmenovitých rozměrů cihel jsou uvedeny na každém CE štítku u dodaného zboží a v prohlášení o vlastnostech jednotlivých výrobků.

Konstrukce - uspořádaná soustava navzájem propojených nosných prvků navržených tak, aby zajišťovaly určitou míru tuhosti této konstrukce

Stavební materiál – materiál používaný pro zhotovení konstrukce

Druh konstrukce – označení konstrukce podle převládajícího použitého materiálu, např. zděná konstrukce, ocelová konstrukce

Zdivo – seskupení zdicích prvků spojených maltou a uložených podle stanoveného uspořádání.

Vyztužené zdivo – zdivo, v němž jsou pruty nebo sítě, obvykle ocelové, uloženy v maltě nebo betonu tak, aby všechny spolupůsobily proti účinkům působících zatížení.

Vazba zdiva – pravidelné uspořádání zdicích prvků ve zdivu zaručující jejich spolupůsobení.

Pevnost zdiva v tlaku – pevnost zdiva v tlaku s vyloučením vlivu tření v dotyku s tlačnými deskami zkušebního stroje, bez vlivu štíhlosti zděného zkušebního tělesa a bez vlivu výstřednosti zatížení.

Pevnost zdiva v tahu za ohybu – pevnost zdiva v tahu při namáhání ohybovým momentem.

Pevnost zdiva ve smyku – pevnost zdiva namáhaného smykem.

Charakteristická pevnost zdiva – hodnota pevnosti, která odpovídá 5% kvantilu rozdělení všech hodnot stanovených příslušným zkušebním postupem.

Pevnost v tlaku zdicích prvků – průměrná pevnost v tlaku stanoveného počtu zdicích prvků.

Celková plocha – plocha průřezu vedeného zdicím prvkem bez odečtení průřezových ploch děr, dutin a drážek

Prohlubeň – vybrání vytvořené během výroby zdicího prvku v jedné nebo obou jeho ložných plochách

Otvor – záměrně vytvořený volný prostor, který prochází zdicím prvkem úplně nebo částečně, tj. je průběžný (díra) nebo neprůběžný (dutina).

Úchytný otvor – záměrně vytvořený otvor ve zdicím prvku, umožňující snazší uchopení a zvednutí zdicího prvku jednou nebo oběma rukama, popř. strojem nebo pomocným nástrojem.

Drážka – podélná rýha vytvořená ve zdivu

Výklenek – volný prostor vytvořený v líci stěny

Vnitřní žebro – přepážka z plného materiálu mezi otvory ve zdicím prvku

Obvodové žebro – plný materiál mezi otvorem a vnějším povrchem (obvodem) zdicího prvku

Zdivo – stěna složena ze zdicích prvků a malty

Cihelné zdivo - je tvořeno spojením cihel a malty 

Chráněné zdivo - zdivo, které je chráněno proti pronikání vlhkosti, např. zdivo vnějších stěn, které je chráněno např. vrstvou omítky nebo obkladu nebo zdivo vnitřní. Převážná většina vyráběných cihel, např. HELUZ, je určena pro chráněné zdivo.

Nosná stěna - nosná stěna z cihelných bloků, např. HELUZ, je určena pro přenášení hlavně svislého zatížení, vlastní tíhy a vodorovného zatížení.

Nenosná stěna (též označována jako příčka) - stěna, která není určena pro přenášení zatížení (je zatížena především vlastní hmotností, neslouží k vyztužení stavby). Nenosná stěna může být odstraněna bez ohrožení spolehlivosti a snížení stability stavby. Jedná se např. o dělící příčky, výplňové zdivo u železobetonových konstrukcí apod.

Přizdívka - stěna, která tvoří vnější líc stěnové konstrukce, není spojena vazbou s vnitřní stěnou nebo rámovou konstrukcí a nepřispívá k jejich únosnosti.

Smyková stěna - Stěna přenášející vodorovné síly ve své rovině.

Ztužující stěna - stěna, která je kolmá na jinou stěnu, tvoří pro ni podporu vzhledem k působení vodorovných bočních sil nebo v ní snižuje účinek vzpěru a přispívá tak ke stabilitě konstrukce budovy.

Ztužení v úrovni stropních konstrukcí - všechny obvodové a vnitřní nosné stěny je nutno v úrovni stropu každého podlaží ztužit tak, aby tato výztuž byla spojena s výztuží protilehlých obvodových železobetonových věnců.

Jednovrstvá stěna - je to stěna bez vnitřní dělící dutiny nebo bez svislé spáry ve své rovině. Za jednovrstvé zdivo se považuje např. stěna o tloušťce 440 mm vyzděná z cihelných bloků o šířce 440 mm.