Podrobné informace
Skladba ETICS
Lepicí hmota
Lepicí hmoty se používají nejčastěji na cementové bázi, mohou být použity i hmoty na organické bázi (disperzní). U lepicích hmot je kladený důraz na přídržnost na různých podkladech a na izolačních deskách.
Způsob lepení a požadovaná minimální plocha podlepení desky lepidlem je dána technologickým předpisem výrobce ETICS a platným technickým schválením systému (obecně se pohybuje kolem 40%)
Tepelná izolace
Jako materiál pro tepelné izolace se nejčastěji používají desky z expandovaného polystyrenu a z minerální vlny. Stále více nachází své uplatnění izolant z fenolických pěn. Jejich výhodou je velmi nízká tepelná vodivost, která umožňuje redukci tloušťky izolační desky a úsporu místa zejména na balkonech a lodgiích. Nevýhodou je jejich hořlavost a s tím spojené omezení použitelnosti. U RD se dají použít prakticky bez omezení.
- Izolační desky z EPS či z EPS s přídavkem grafitu (šedý)
Fasádní izolační desky se označují EPS F a používají se v několika základních tuhostech označovaných jako EPS 70 F, EPS 100 F. Číslo v označení polystyrenu vyjadřuje napětí při 10% stlačení desky, tedy čím je číslo v označení EPS vyšší, tím je deska tužší. - Izolační desky z minerální vlny
Desky z minerální vlny se nejčastěji vyrábí ve dvou provedeních.
Desky s podélnou orientací vláken se vyznačují nižší soudržností, ale lepšími tepelně izolačními vlastnostmi. Tento typ desek se používá nejvíce.
Desky s kolmou orientací vláken se vyznačují vysokou soudržností a lze je i mírně ohýbat. Při kotvení je nutné použít k talířovým hmoždinkám přídavné talíře průměru 140 mm pro roznesení kotevní síly do větší plochy desky.
Rozmístění a počet talířových hmoždinek se stanoví ze statického návrhu podle ČSN 73 2902 Vnější tepelně izolační kompozitní systémy (ETICS) - Navrhování a použití mechanického upevnění pro spojení s podkladem.
Je důležité si uvědomit, že velikost síly, kterou je hmoždinka schopna přenést nezávisí jen na parametrech hmoždinky, ale i na druhu podkladu a jeho mechanických parametrech a také na druhu izolantu. Čím jsou izolanty měkčí, tím se snižuje síla do hmoždinky, protože dochází k tzv. protažení talíře hmoždinky skrz izolant.
Obecně platí, že různé druhy podkladu vyžadují různé druhy hmoždinek. Nejchoulostivější jsou podklady z lehčeného betonu a pórobetonu. Z toho důvodu se do takto měkkých materiálů používají zejména hmoždinky se šroubovacím trnem, u kterých není při kotvení kotevní část zatěžována rázy.