Klasifikace zatížení
Zatížení je fyzikální vliv působící na konstrukci, který způsobuje změnu stavu napjatosti, změnu stavu přetvoření nebo změnu polohy konstrukce.
Technické normy
- ČSN EN 1991-1-1 Zatížení konstrukcí - Část 1-1: Obecná zatížení - Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb
- ČSN EN 1991-1-2 Zatížení konstrukcí - Část 1-2: Obecná zatížení - Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru
- ČSN EN 1991-1-3 Zatížení konstrukcí - Část 1-3: Obecná zatížení - Zatížení sněhem
- ČSN EN 1991-1-4 Zatížení konstrukcí - Část 1-4: Obecná zatížení - Zatížení větrem
- ČSN EN 1991-1-5 Zatížení konstrukcí - Část 1-5: Obecná zatížení - Zatížení teplotou
- ČSN EN 1991-1-6 Zatížení konstrukcí - Část 1-6: Obecná zatížení - Zatížení během provádění
- ČSN EN 1991-1-7 Zatížení konstrukcí - Část 1-7: Obecná zatížení - Mimořádná zatížení
Zatížení podle délky a pravděpodobnosti výskytu
Namáhání konstrukce je vyvolané zatížením, které lze klasifikovat podle délky a pravděpodobnosti výskytu na zatížení stálé, proměnné a mimořádné.
Stálé zatížení
Stálé zatížení je na konstrukci přítomno nepřetržitě a jeho hodnota se nemění. Stálé zatížení zahrnuje vlastní tíhu nosných a nenosných (kompletačních) prvků, tíhu pevně osazených strojů a zařízení a také tíhu zeminy a štěrkového lože.
Proměnné zatížení
Proměnné zatížení se na konstrukci vyskytuje nahodile a nebo se mění jeho hodnota. Mezi proměnná zatížení patří zatížení sněhem, větrem a zatížení užitné (osoby, nábytek, přemístitelné předměty, vozidla apod.).
Užitná zatížení pozemních staveb jsou taková zatížení, která vznikají v důsledku užívání. Klasifikace a používané hodnoty užitného zatížení pro dané konstrukce naleznete ZDE.
Mimořádné zatížení
Zatížení, které se na konstrukci vyskytuje zcela výjimečně, je zatížení mimořádné. Může se jednat o výbuch, náraz vozidla apod.
Zatížení charakteristické a návrhové
Charakteristické zatížení
Charakteristické zatížení je zatížení, které lze na konstrukci reálně očekávat. Kupříkladu můžeme uvést:
- Vlastní tíha – vychází z navržených rozměrů a objemové hmostnosti použitého materiálu
- Užitné zatížení – vychází z minimálních hodnot stanovené normou na dané konstrukci podle účelu užívání objektu a místnosti
- Vítr a sníh – používané hodnoty pro výpočet vychází ze statického vyhodnocení dlouhodobého sledování těchto povětrnostních vlivů pro danou lokalitu
Návrhové zatížení
Návrhové zatížení je zatížení, na které konstrukci navrhujeme. U každé navrhované konstrukce je zapotřebí přilédnout k možným nepříznivým odchylkám:
- Odchylky skutečných rozměrů od návrhu v projektu
- Nepřesnost použitého modelu zatížení pro výpočet
Návrhové zatížení získáme pomocí dílčího součinitele spolehlivosti zatížené γF, kterým přenásobíme charakteristickou hodnotu zatížení. Pro různé typy zatížení, návrhové situace a mezní stavy uvažujeme různé hodnoty tohoto součinitele.
fd = fk·γF |
Zatížení podle původu
Silová (přímá) zatížení
Jedná se o zatížení, která působí přímo na konstrukci, a to kupříkladu v podobě osamělého břemene nebo spojitého zatížení.
Nesilová (nepřímá) zatížení
Jedná se o zatížení v podobě deformace způsobené sedáním konstrukce, vynucenými posuny, volným kmitáním nebo teplotní změnou.
Zatížení podle dimenze
Podle dimenze můžeme rozdělit zatížení na zatížení:
- Objemové [kN/m3] – vlastní tíha materiálu
- Plošné [kN/m2] – vlastní tíha desky, podlahy, plošná tíha stěny, zatížení stěny od větru apod.
- Liniové [kN/m] – Zatížení desky od příčky, zatížení trámu od desky apod.
- Bodové [kN] – Zatížení sloupu od desky/trámu, vlastní tíha sloupu, zatížení průvlaku od kolmých trámů apod.