Návrh omítkového systému

Technologie omítání je určena navrženým omítkovým systémem, který musí být v souladu s podkladní konstrukcí. U nových konstrukcí lze návrh systému rozdělit do dvou oblastí, a to na interiér a na fasádu. V každém z uvedených případů je postup trochu jiný.

Omítkové systémy pro interiéry

V případě interiéru je hlavním kritériem pro volbu omítkového systému estetická funkce (jaký povrch má omítka mít) a následně užitná funkce (co se od omítky očekává dále – tepelná izolace, regulace vlhkosti atd.), poté se po výběru vhodného druhu omítky určí příprava podkladu podle jeho vlastností a podle vlastností omítky. Minimální tloušťka omítek v interiéru je stanovena na 10 mm, s výjimkou omítek modifikovaných polymery a omítek s organickými pojivy, kdy může být tloušťka nižší.

Návrh omítkového systému v interiéru lze znázornit takto:

1. Určení estetických vlastností omítky

a. hladká

b. jemně zrnitá

c. hrubě zrnitá

2. Určení užitných vlastností omítky

a. tepelná izolace
b. zvuková izolace
c. požární odolnost
d. regulace vlhkosti

Omítkové systémy pro exteriér – fasáda

U fasády je návrh systému náročnější, nezáleží pouze na požadovaném vzhledu povrchu, ale zásadně i na statických vlastnostech podkladu a jeho schopnosti přetvářet se pod určitým napětím vyvolaným tepelným zatížením fasády. V normě ČSN EN 13914-1 přímo stojí, že žádná nanášená vrstva nesmí být tvrdší než vrstva předchozí nebo podklad. Minimální tloušťka omítek pro fasádu je stanovena na 15 mm.

Fasádní omítkový systém na nových konstrukcích se zpravidla skládá z těchto vrstev:

1. Prohoz (vyžaduje-li ho jádrová omítka)

2. Jádrová omítka

3. Výztužná vrstva se sklotextilní tkaninou (vyžaduje-li to druh a barevnost ušlechtilé omítky)

4. Vrchní ušlechtilá omítka