Montáž kontaktního zateplení

1. Příprava podkladu

Podklad čili povrch fasády, kterou se chystáme izolovat, důkladně očistíme. Ideální je použití tlakové vody. Zároveň se přesvědčíme, že nerovnosti fasády nejsou větší než 20 mm na metr.

POZOR: Při vyrovnávání povrchu pod minerální vatou nikdy nešahejte po polystyrenu. Malé nedokonalosti v povrchu se dají upravit lepidlem, větší nerovnoměrnosti vyrovnejte vlnou s kolmým vláknem (např. Isover NF 333), která se může zbrousit dle potřeby.

2. Založení zateplení

Izolaci založíme do připraveného soklového profilu s okapničkou, nebo plynule navážeme na již položenou izolaci soklu nebo izolaci z pěnového polystyrénu v místech předělů požárních úrovní. 

TIP: V současnosti se postupně přechází na zakládací profily z plastu, protože netvoří tepelné mosty, nedilatují a jsou dokonce cenově výhodnější.

3. Lepení desek

Desky lepíme běžným cementovým lepidlem. Hmotu naneseme na okraj desky a přidáme ještě dva nebo tři terče do střední části desky. Pamatujte, že lepidlem by mělo být pokryto minimálně 40 % plochy desky.

POZOR: Desky z kolmých vláken Isover NF 333 natíráme lepidlem vždy po celé ploše.

4. Kontrola rovinnosti

Desky s podélnou orientací vláken nemůžeme brousit. Hned po nalepení je nutná kontrola, nejlépe pomocí dvoumetrové latě, že je izolace v rovině. Výsledná rovinnost by měla být maximálně 2 mm na metr.

5. Kotvení hmoždinkami

Po zaschnutí lepidla (zhruba 24 hodin) můžeme začít s kotvením desek talířovými hmoždinkami. Doporučujeme používat hmoždinky velikosti 60, 90 nebo 110 mm. Čím větší talířek hmoždinky zvolíte, tím méně kotvících bodů potřebujete.

TIP: Pro přerušení tepelných mostů můžete hmoždinku zapustit pod povrch izolantu a zakrýt minerální zátkou.

POZOR: Vždy se ujistěte, že hmoždinka dobře drží. Špatně zatlučená hmoždinka se bude ve vatě hýbat a zhorší se její kotevní vlastnosti. Stejně tak si dejte pozor, abyste nepoužili hmoždinky na jiný typ podkladu (např. hmoždinky s malým průměrem na polystyren).

6. Základní výztužná vrstva

Provádí se obvykle po 1-3 dnech po kotvení hmoždinkami. V tomto kroku zatlačíme perlinku – síťku ze skelného vlákna, zamezující praskání omítky – do předem nanesené vrstvy stěrkové hmoty na povrch izolantu v celé ploše.

POZOR: Nezapomeňte na aplikaci perlinky i u hran, profilů nebo oken a dveří.  U oken a dveří se provede diagonální zpevnění v rozích otvorů pruhem perlinky o minimálních rozměrech 300 × 500 mm.

7. Penetrace podkladu

Po vyschnutí základní vrstvy provedeme penetraci pro snížení a sjednocení savosti výztužné vrstvy, aby bylo možno následně bez problémů provádět vrchní tenkovrstvé omítky.

TIP: Do penetračního nátěru můžeme přidat barvu odstínu výsledné povrchové úpravy nebo rovnou koupit penetraci probarvenou.

8. Provádění povrchových úprav

Jako povrchové úpravy pro kontaktní zateplovací systémy se nejčastěji používají ušlechtilé tenkovrstvé omítky různého složení, barev a struktur. Dle použitého pojiva se používají omítky akrylátové, silikonové, silikátové, nebo silikon-silikátové. Pro minerální izolace doporučujeme silikátovou nebo silikonovou omítku.