Digitální model stavby (DIMS) podle DSS

Digitální model patří k základním pilířům metody BIM. Model slouží jako databáze informací o stavbě pro její navrhování, přípravu a provádění, provoz a údržbu po dobu životního cyklu, od prvotního konceptu po odstranění stavby. Reprezentuje významnou část výkresové dokumentace stavby včetně grafických i negrafických informací.

Zcela zásadní je, aby byl digitální model vytvořen dle jednotného standardu resp. datového standardu staveb (DSS). Vytvoření digitálního modelu stavby podle DSS připravovaného a spravovaného agenturou ČAS, bude povinné pro veřejné zadavatele pro nadlimitní zakázky financované z veřejných rozpočtů. Více o DSS najdete v kapitole Datový standard staveb (DSS).

Pro efektivní práci se předpokládá přístup všech účastníků k datovému modelu/zdroji v dané fázi, a to nejlépe v reálném čase pomocí společného datového prostředí (CDE).

Digitální modely mohou být vnímány ve dvou úrovních. Vysoce detailní digitální modely pro provádění stavebního projektu a o trochu méně detailní digitální modely již hotových staveb, tzv. Asset modely, sloužící pro jeho efektivní správu.

Úroveň podrobnosti modelu

Metrika BIM, která určuje, jaké informace zahrnout do modelu v jednotlivých fázích životního cyklu (především návrhu a výstavby). Pro definici úrovně podrobnosti se v současnosti setkáváme například se zkratkami LOD, LOG, LOI či LOIN. Tato terminologie však ještě není zcela ustálená, proto bude i v nadcházejícím období třeba sledovat vývoj technických norem na globální úrovni.

Zkratka LOD, z anglického „Level of Development“ postupně z terminologie mizí a je často nahrazována zkratkami LOG, z anglického „Level of Geometry“, což představuje smluvenou podrobnost grafických údajů jednotlivých částí modelu a použitých stavebních prvků a LOI, z anglického „Level of Information“, představující smluvenou podrobnost negrafických, resp. negeometrických údajů (technických, cenových, časových apod.) jednotlivých částí modelu a použitých stavebních prvků v různých fázích projektu. Pro definici úrovně potřebných informací se objevuje i zkratka LOIN, z anglického „Level Of Information Need“. Skutečnou standardizaci v této oblasti přinese až aplikace technické normy EN 17412, které se vyvíjí a probíhají nad jejím obsahem velké diskuze na mezinárodní úrovni, protože se hledají společné zvyklosti všech zúčastněných. Její aplikace vždy bude záviset na národních úrovních a tak specifikace konkrétních zkratek a úrovní pro Českou republiku bude součástí DSS.

Příklady účelu užití digitálního modelu stavby

Bylo by možné zde vyjmenovat desítky možných účelů užití metody BIM, které přináší benefit pro některého z účastníků procesu výstavby a správy staveb. Dnes jsou již například zcela běžně vytvářeny architektonické modely, ze kterých automaticky generují sady výkresové dokumentace zachycující veškeré provedené změny. Mezi další praktické účely užití metody BIM jednoznačně patří například i automaticky generované výkazy množství, prostorová koordinace (detekce kolizí), simulace průběhu výstavby, simulace evakuace objektu apod. Kromě těchto, která jsou již zcela běžná, existují i taková, která na využití svého maximální-ho potenciálu teprve čekají.

Níže uvádíme několik příkladů účelu užití v návaznosti na použití digitálního modelu BIM.

Vytvoření architektonického modelu

Vytvoření architektonického modelu ve fázi návrhu je v praxi dnes již zcela běžné. Pro jeho vytvoření je nezbytné správně definovat jednak úroveň podrobnosti, ale také další předpokládaná využití. Z architektonického modelu vycházejí další užití BIM, jako např. vizualizace nebo simulace ve virtuální realitě, které uplatníme ve fázi návrhu, a např. automatizace a robotizace výstavby uplatnitelné ve fázi realizace. Informace získané z architektonického modelu lze prakticky použít ve všech fázích životního cyklu.

Vytváření výkresové dokumentace

Předpokladem vytváření výkresové dokumentace dle metody BIM je, aby byla dovozena z informačního modelu. Změny v modelu se ihned projeví v odvozené dokumentaci a lze kdykoli publikovat výkresy aktuálního stavu. Tímto způsobem lze efektivně reagovat na vývoj projektu, jeho změny, vytvářet případné varianty apod. Stejně jako u architektonického modelu je i pro vytváření výkresové dokumentace nezbytné správně definovat úroveň podrobnosti pro jednotlivé stupně dokumentace.

Výkaz množství

Výkaz množství je jedním ze základních ukazatelů pro stanovení ceny. Pro každou etapu bude kladen důraz na obsahově jiný typ informací vykazující množství.

Předběžná cena je stanovená pouze na základě obestavěného prostoru nebo plochy. Výkaz výměr je vyjádřen ve standardizovaných měrných jednotkách a položkový rozpočet je doplněn o jednotkovou cenu každé položky. V provozní fázi využijeme informace o množství (konkrétních prvků) pro plánování výdajů spojených s jejich údržbou po celou dobu jejich životnosti a jejich případné obměně.

Informace o množství lze prakticky použít ve všech fázích životního cyklu.

Prostorová koordinace (detekce kolizí)

Jeden z největších přínosů užití BIM je nepochybně prostorová koordinace (detekce kolizí). Jedná se o užití modelu BIM za účelem koordinace různých profesí (např. statika, TZB apod.). Odhalení možných kolizí mezi virtuálními prvky před samotnou výstavbou nebo výrobou výrazně zvýší efektivitu při přechodu mezi návrhovou a realizační fází. Vypořádání zjištěných kolizí ve fázi návrhu je zároveň výrazně levnější než v průběhu vlastní realizace.